středa 31. srpna 2016

Necvičte a neřešte... aneb proč je dobrý jednou za čas udělat stopku

Ahojte vespolek!

Jak si užíváte poslední dny prázdnin? Léto pomalinku končí (i když já doufám v dlouhé a teplé babí léto :) a s ním se tak nějak vracíme do režimů, školy, odhodlání zase mít nějakou disciplínu.
Někdy totiž potřebujeme vypnout, neřešit. Srovnat si priority, najít zase smysl v tom co děláme a ono to nejde bez toho, aniž bychom si občas neodpočinuli...


Zní to tak jasně. Každý si přeci občas potřebuje odpočinout. Ale ruku na srdce, opravdu jste si někdy odpočinuli tak, aby jste měli zase chuť začít? Aby jste měli motivaci, sílu i odhodlání zakousnout se a nepustit?
Málokdo umí dnes odpočívat v pravém slova smyslu. Když už máme volno, spěcháme domů uvařit, uklidit, dodělat resty.. ve výsledku si tak neodpočineme ani omylem a tak pořád dokola (říká Vám něco syndrom vyhoření?) 
Není se čemu divit, okolní svět nás pořád tlačí být v pressu. Každý někam spěchá. Není čas ztrácet čas. Nemůžete porušit svůj režim, nejít do fitka, přestat dietit, protože by Vás mohl někdo předběhnout a mít více vyrýsované, více svalnaté tělo než vy. A co by si pak ostatní řekli?


Povím Vám, proč byste se na tohle všechno měli jednou za čas vykašlat, poslouchat jen sebe a vypnout na dva, tři týdny nebo i celé léto. Neřešit kolik tréninků v týdnu budete mít a kolik zmrzlin jste snědli. (tím ale nemám na mysli prasit o sto šest, chápeme se?)


... protože Vaše hlava není nevyčerpatelná studnice motivace a odhodlání. Hlava tak jako v práci nemůže jet 24 hodin nonstop, nemůže Vás donekonečna motivovat k lepším a novým výkonům, když ji nedáte jednou za čas prostor pro regeneraci. Prostě projednou neřešte kolik kalorií a kolik dřepnutých kilo. Dělejte to jen jak se Vám chce. Chce se Vám cvičit jen 2x do týdně? Chce se Vám jen chodit běhat? Žádný problém.. Uvidíte, že hlava bude na jednou asi o deset kilo lehčí.


... protože i Vaše tělo není stroj a pokud mu nedáte jednou za čas větší prostor pro odpočinek, jednou Vás to doběhne. Proč myslíte, že profesionální sportovci mají po sezóně třeba měsíc klid? Masáže, jiný druh pohybu? Přesně proto, že nechtějí své tělo odrovnat, ale chtějí mu vycházet vstříc, aby i ono vyšlo později vstříc jejich (našim) požadavkům na výkon. 


... protože žijete jen jednou. Teď a tady. Na život si musíte taky udělat čas. Na zážitky, toulání po nočních městech, cestování vlakem, hledání nových neuvěřitelných míst v přírodě. Čas letí hrozně rychle a Vaši přátelé a rodina stárnou stejně rychle jako vy. Jednou se otočíte zpět a nebudete chtít, aby vše na co budete moci vzpomínat je, že jste měli skvělé tělo a disciplínu. Budete si chtít vzpomenout na tu nejkrásnější noční hvězdnou oblohu tehdy v noci, na ten východ slunce, co jste viděli z Lysé, na výlety a bolavé břicho od smíchu, nečekaná setkání, na rozcuchané vlasy, probdělé a protancované noci.


...protože těch pár týdnů bude dost na to, aby jste měli všech těch zmrzlin, lenošení, vína a párty kruhů pod očima zase dost a nebude Vám to pak tolik chybět a nebude Vás to lákat porušit Váš režim, až zase budete chtít v té Vaší disciplíně a dělat to co tolik milujete. 

PS: ano mluvím z vlastní zkušenosti 
PS2: ano, celé léto jsem pařila, pila, jedla zmrzliny a cvičila v průměru 3x do týdne
PS3: ano, nikdo kvůli tomu neumřel a doopravdy mi to pomohlo chtít zase být "v tom"
PS4: ano, zpět k disciplíně, režimu a tělu, které chci

Mějte se báječně, Vaše V❤️

13 komentářů:

  1. Hezky napsané, ale co když vidím ten odpočinek právě v tom že si zajdu do fitka nebo zaběhat:) ne každý člověk je takový že pro něj je fitko disciplínou s nepřerušovanou dietou, můj jídelníček je zároveň mým životním stylem a k tomu cvičení prostě patří :) Popravdě mě nezáleží na tom kolik propařených nocí jsem zažila a není to pro mě uklidňující se ráno probudit s bolestí hlavy a kručením v břiše po alkoholu :) Pro mě je uklidňující se ráno probudit s bolestí svalu a dát si svou dobrou snídani. Pak si přečíst knihu zacvičit si jogu protáhnout se, udělat si oběd do krabičky a jít cvičit do fitka. Protože u toho dokážu přestat myslet na zbytečnosti.
    Ne každý bere fitko jako povinnosti se kterou by měl v jedné chvíli seknout a dívat se na svět kolem sebe.
    Samozřejmě přírodu mám ráda a ráda chodím běhat do přírody nebo se jen tak projít, ale to neznamená že v ten den nebudu dělat i to co dělám normálně a co mě baví a co mě naplňuje :)
    Hezký den Verunko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja myslim, ze tak jak to pises ty, tak takhle to Verca nemyslela. Spis nebyt tak zazrany do neceho, ale udelat si i jiny den. Treba jet na kole az na hory, ci si udelat volny den, prochazka ci kino atd. Dennodenni parby nebyly na prvnim mistem, ale aby clovek zil, ne jen zvedavim cinek, protoze je to ted cool. Ale delat i jine veci, aby se mohl radovat z vselijakych malickosti a mel zazitky na cely zivot, to je k nezaplaceni. 🙂 Ja byvala ve fitku 6x do tydne, 2 hodiny, a cely den resila jidlo a co budu delat zitra ve fitku a jak vypadam a popravde, za ten pul rok, jsem si uvedomila, ze to neni spravna cesta. Dala jsem si na mesic pauzu, chodila pak behat do prirody, jezdila vsude mozne na kole, na vylety, na nakupy a najednou ten zivot je pestrejsi. 🙂 Ale tohle byla moje chyba

      Vymazat
    2. Terezko jasně, já to mám stejně. Fitko je moje terapie a dělám to hlavně abych si odpočinula a uvolnila hlavu. S přípravou se z toho ale stává povinnost. Často jsem odkládala věci, které jsem chtěla dělat, setkání s přáteli a tak, protože přes to, že jsem musela jít do fitka nejel vlak. Víme proč to děláme, máme to rádi, myslela jsem to spíše tak, aby se z toho nestala nezdravá posedlost, která právě z té radosti, kteoru nám dává přerůstá do povinnosti, kterou nechceš.

      Vymazat
    3. Jo Verčo to zase jo, to co děláme má být s láskou ne z povinnosti :) A ty sis tou přípravou sama prošla takže asi víš jaké to je když ti najednou do toho co miluješ začínají všichni kecat a komentovat to jak to maš dělat a tak a mě to tak dělají i bez přípravy a to že sem se nechystala na žadnou soutěž protože to s mou vahou zatím není možné. Ale i tak se mi nelíbí to že mi do mého koníčku, mé terapie, mého odreagovaní začínají kecat lidi které o to neprosím a nezajímá mě to :D
      Já nikdy moc nebyla ten typ co propaří několik dní v týdnu nebo každý víkend, ale abych si kvůli svého životního stylu neudělala čas na kamarády tak to taky ne. Děkuji za tvojí odpověď a za objasnění :) Hezký den a hlavně buď pořád tak pozitivní a usměvavá tak ti to sluší nejvíce :) a myslím že každému :)

      Vymazat
    4. Terezko já taky ne, nejsem vyložené párty člověk, a tohle je asi první léto, které jsem vedla v tomhle stylu. mělo to ale význam a pomohlo to srovnat priority :) Měj se krásně a děkuji. V.

      Vymazat
  2. Nejlepsi start dnesniho dne, precist si tvuj clanek 🙂 Umis skvele promluvit do duse.
    Krasne dny a jeste krasnejsi zazitky. 🙂☀️ Dekuju ❤️

    OdpovědětVymazat
  3. Krásný článek, Verunko! Máš naprostou pravdu. I to hřešení má něco do sebe jen krátkodobě - od toho se tomu říká hřešení. Zdravý životní styl obě milujeme, ale není od věci někdy prostě vypnout a řešit na chvíli něco jiného. A krásně jsi napsala, že zpětně nebudeme vzpomínat na svá vyrýsovaná těla, ale na zážitky s přáteli, rodinou,... :*

    OdpovědětVymazat
  4. "Jednou se otočíte zpět a nebudete chtít, aby vše na co budete moci vzpomínat je, že jste měli skvělé tělo a disciplínu..." super Verunko, mám radost, že sis to takhle užila!!:)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Veronika!
    Sledujem Ta uz dlhsie a chcem sa vyjadrit k Tvojmu prispevku.Zacnem asi tym,ze si mi velmi sympaticka a mas moj velky obdiv!Ja sportujem uz niekolko rokov, venujem sa intenzivne spinningu, fitku,kruhovym treningom a pokial mi to pocasie dovoli, som takmer kazdy den na bicykli.Sport jednoducho milujem, mam vypracovanu stihlu postavu a pri sporte sa dokazem odreagovat a zabudnut na vsetko.ALE!!!Aj ja som si presla, nie tak davno, obdobim o nieco komplikovanejsim.Zacala som si robit druhu vysoku skolu, zalubila som sa..avsak nie vsetko ide podla nasich predstav a skolu som zial kvoli praci musela nechat, zo zalubenia vzniklo jedno obrovske sklamanie a do toho este aj problemy v rodine.A vtedy to prislo.Ja sportovkina a vyznavacka zdraveho stravovania som proste nemohla dalej...cinky sa mi doslova zacali protivit, bicykel zostal odlozeny par tyzdnov bez pohnutia a pomyslenie na pre mna normalne zdrave stravovanie bolo priserne.Moje telo jednoducho povedalo dost.Cokoladka na nervy, kolaciky ci zmrzlinka na smutok..viem, nebolo to riesenie, ale mam pocit, ze moje telo a predovsetkym mysel, si to vyziadali.Zial, moja postava sa v priebehu jedneho, dvoch mesiacov zmenila..nie, nebola som "gula", ale svaly a vyrisovane brucho ci ruky zmyzli, zagulatila som sa na miestach, ktore boli pred tym ukazkove..nevravim, ze mi to nebolo luto, ale v danom obdobi som jednoducho nepovazovala za podstatne nieco take riesit.Ano, vypla som uplne.Aby som sa vsak konecne:-) dostala k tomu, co tym chcem povedat..Nie sme stroje.Nechapem, preco si ludia "nesportovci" myslia, ze musime makat na sebe nonstop, preco nam ludom, ktorí sport miluju, neodpusta ziadna chybicku, ziadny prehresok ci zopar kil naviac.Je smutne, ako dokazu ludia sudit a hodnotit druheho len na zaklade vonkajsku, nikto sa neopyta "preco" alebo "co sa deje"...kazdy vidi len jedine, "sportovkina a vyznavacka zdravotneho stylu pribrala!Kazdy clovek je predsa jedinecny a krasny, ale nie sme stroje a niekedy naozaj potrebujeme vypnut, a nemyslim tym jedno vynechane cvicenie ci trening...Sportu som opat prepadla, postavicku mam opat "svoju", ale niekedy mi je smutno nad pokrytectvom ci krutostou druhych ludi:-(To, ze som v danom obdobi nemala silu a ani naznak energie pre sport znamenalo jednoducho pre mna stopku a aj ked som sa necitila dobre pri pohlade do zrkadla, moje telo si jednoducho tuto pauzu vyziadalo a ja som mu vyhovela.Myslim si,ze kazdy clovek, ktory ide sudit alebo kritizovat toho druheho, ci uz pre postavu alebo cokolvek ine, mal by sa najskor pozriet na seba a zacat najskor sam so sebou.

    A moj zaver?:-)Si krasna zena, rob co Ta bavi a naplna a kasli na vsetkych!Drzim Ti palce!
    S pozdravom Elena zo Slovenskej republiky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elenko moc děkuji za hezký komentář. Je to přesně jak říkáš a mluvíš mi z duše, hlavně když píšeš že nikdo se nezeptá prečo aleb co sa deje.. přitom vše má svůj důvod. Ale my sportovci si to tak trochu děláme i sami, když každý dává ven jen skvělé fotky, pozitivní věci.. málo kdo mluví o těch horších věcech a proto se to od nás potom nečeká. Nicméně jsem ráda, že se máš zase dobře, já taky a o to hlavně jde :) Měj se báječně

      Vymazat

Každý komentář mě potěší ♥